Při prvním přehrátí videa Bible (post níže) se mi zobrazily Glitche. Beru to jako Boží znamení. Třetí glitch je Eden, nebo spíš vyhnání z Ráje. První dva ještě nevím, protože jsem Bibli ještě nezačal číst. PS 23:09 Už vím co je ten druhý Glitch. Je to svatá trojice. ----------------------- Praha 28. 12. 2009
[28.12.2009 9:42:44] studioprague: hádej co jsem dostal pod stromeček... [28.12.2009 9:42:54] studioprague: to neuhádneš:D [28.12.2009 9:43:06] ***: podle tvých posledních videi tušim že by se ti hodili trenýrky... [28.12.2009 9:43:17] studioprague: :D nene [28.12.2009 9:43:20] studioprague: samá voda [28.12.2009 9:45:09] ***: ponožky, soubor 10 retro VHSek s puvodníma samolepkama, mýval, koloběžka, prkýnko na záchod, ptačí budka, vkusně šperky s kameny swarovski, dárkový koš, svíčka, poukaz na 1000 korunovou utratu v KFC, sada olejových berev a plátno? [28.12.2009 9:45:52] studioprague: hezký ale nic z toho, ale na ten záchod teď musím takže jsem hned zpět a pak Ti to řeknu [28.12.2009 9:46:53] ***: ...to je jasný..pak tomusí bejt sada 1000 použitejch pneumatik na výrobu vlastního domku na zahradě.... [28.12.2009 9:47:12] ***: nebo mě napdalo že bys ještě mohl dostat práci...ale to je dost nepravděpodobnej dárek,... ----------------------- Praha 28. 12. 2009
Toto video, které jsem vytvořil 16. května má asi nejvíc kladných ohlasů. Já ho řadím mezi moje nejoblíbenější, vlastně asi nejoblíbenější. Kdybych si měl vzít jedno svoje video na opuštěný ostrov, tak by to bylo tohle. Napíšu Vám tedy k němu něco víc... "Henri Cartier-Bresson (1908-2004) byl fotograf. Používal výhradně fotoaparát Leica, formát 35 mm s objektivem 50 mm. To, že fotí, chtěl mnohokrát skrýt a aby na sebe příliš neupozorňoval, přelepil si lesklé části na těle fotoaparátu černými páskami. Nikdy nefotografoval s bleskem, tvrdil, že je to stejné jako přijít na koncert s pistolí v ruce. Fotil především na černo-bílý materiál. Věřil v utváření fotografie ve fotoaparátu a ne ve fotokomoře. Bressonova nejznámější fotografie se jmenuje Muž, který skáče přes kaluži."
Okolnosti vzniku Proč název 50 mm of Bresson? Video bylo natáčeno digitální zrcadlovkou, objektivem 50mm na čip o velikosti 35mm. Natáčel jsem jen tak z nudy, vůbec jsem nemyslel na to, že by z toho něco mělo být. Natáčel jsem v blízkosti svého bývalého bydliště. Ten člověk v pravé půlce videa je můj spolužák z gymnázia. Jeden z mála, který vnímá víc než ostatní. Ocitnul jsem se u něj náhodou. Ten kdo hraje na kytaru a krade vajíčko velikonočnímu zajíčkovi je taky můj spolužák. Starý foťák, který se tam objevuje jsem našel na jeho poličce. Hudbu kterou jsme tam poslouchali a do které kamarád "Clap your hands, just two minutes" je Kid Loco: http://kidloco.com Video v pravé půlce, jak hraju fotbal vzniklo tentýž den večer. Na mých kalhotách a na košili si můžete všimnout skvrn od vína. Lidi se kterými hraju fotbal jsou moji spolužáci z gymplu. Za dobu kdy jsem byl na hřišti (cca 5minut) jsem nedal jediný gól, naopak jsme jich díky mně pár dostali. Při natáčení fotbalu byl použit mnou vlastnoručně sestavený Flying Steadicam Merlin Type, ještě jeho 1. nedokonalá verze. Po celou dobu tvorby jsem byl v lihu. Zvukové stopy jsou časově přehozené, ale jinak s nimi nebylo nijak manipulováno. Jinak další vodítka můžete najít v mém životopisu, kterým jsem zakončil předchozí blog: http://studioprague.blogspot.com
V té době jsem natáčet teprve začínal (cca 2 měsíce) a řešil jsem vztah fotografie- video, protože jsem předtím pouze fotil. K čemu jsem za tu dobu co se věnuju videu došel asi nenapíšu najednou. Navazuji tak na článek koncept http://studioprague.blogspot.com/2009/10/koncept.html, který jsem publikoval už dříve. Tady je pár mých dalších poznatků:
Respektovat medium! Digitální fotoaparáty mají svůj firmware, který pozmění fotku. Pokud fotku ještě upravíme ve Photoshopu, tak z toho vznikne hnus. Nejlepší je mít vlastní nastavení ve foťáku, tím pádem si zachováme vlastní styl (protože ve Photoshopu či v After Effects uděláme úpravy pokažde jiné). Na digitální fotografii je vždy poznat, když byla softwarově v postprocesu upravená. Kdo došel v digitální fotografii někam dál, tak ovlivňuje podání obrazu v jemných nuancích- například pomocí vyvážení bílé. Digitální video je nejobjektivnější a nejpřesnější záznam reality, umí zachytit to co jiné formy neumí. Je k pláči nebo k smíchu, když fotografové fotí nebo točí do Rawu a ve Photoshopu je přemalovávají na obrazy, které ve výsledku nejsou ani fotka, ani obraz, ani grafika- prostě nic...
"Nemám rád fotograf vole, nemám rád fotoaparát, protože nikdy nevím jak se..." Nejlepší výhoda je, že nikdo neví o tom, že by foťák mohl natáčet (fotit několik snímků za sebou) když ho mám kolem krku a nemám ruku na spoušti.
Pokud byste měli nějaké otázky, tak rád zodpovím v komentářích...
Jinak mám teď v plánu tento projekt: Přestanu teď točit, mám spoustu nezveřejněného materiálu, který mám v nasledujícím plánu zpracovat. Bude to interaktivní video, počítačová hra. Hra mého života, hra mého aktuálního poznání. Asi před měsícem jsem byl na místě, kde jsem strávil období od desíti do osmnácti let. Prošel jsem si s mým kamarádem celou tu oblast, kde máme svoje vzpomínky. Měl jsem celou dobu na speciálním stativu proti sobě namířenou kameru na můj obličej. Jak v youtube videích můžete klikat na odkazy a tím se dostanete do dalšího videa... Google street view, to bude mapa, prostředí té video-hry. Videoobraz bude rozdělen na 4 části.: 1. nalevo nahoře bude ten záznam z procházky s mým kamarádem. V 2. části bude záznam z Google maps streetview, který bude korespondovat se současnou polohou kde jsme se zrovna nacházeli při tom natáčení s mým kamarádem. 3. část bude nalevo dole a to bude Google mapa klasická. 4.část budou objekty které cestou posbíráte a v této části se budou promítat jiná nezveřejněná videa z mé minulosti, záznamy telefonních hovorů, fotky, apod. Celá hra nebude veřejná. Bude přístupná pouze vybraným lidem, kterým dám odkaz. Celý koncept je teprve v náčrtu, bude se rozvíjet a měnit až to začnu tvořit. Do měsíce bude hotová. Ale jediný už vím jasně co tam bude, co tam musím dát, musím tam dát naději.
PS pár STOPek na závěr: STOP poetickému znázorňování reality! STOP stylu, který nevychází z obsahu a nahrazuje ho! STOP konceptuálnímu tvoření, ať žije život! ----------------------- Praha 23. 12. 2009
Za víru, proti počítačům, proti konceptuálnímu umění. "[3.12.2009 11:06:57] studioprague: mně teďkonc napadlo: že proč se snažím ovládnout počítačovou techniku místo toho abych se snažil naučit ovládnout svůj mozek, který je mnohem výkonnější počítač než nejvýkonnější počítač na týhle planetě. [3.12.2009 11:07:06] studioprague: a v souvislosti s uměním... : [3.12.2009 11:07:14] studioprague: že [3.12.2009 11:07:45] studioprague: když se budeme poměřovat s ostatníma přes internet a komunikovat [3.12.2009 11:07:54] studioprague: a inspirovat se [3.12.2009 11:08:13] studioprague: tak z toho nemůže vzniknout nikdy nic jinýho než ten internet" ----------------------- Praha 21. 12. 2009
Dnes jsem založil svojí vosí továrnu. Budu natáčet makro z hmyzího světa. Plánuju i souboje- mravenec vs. pavouk, komár vs. brouk, stonožka vs. pulec, vosa vs. sršeň a podobně. Jednotlivá videa budu umisťovat pod tento blog. Budou se spouštět automaticky. Bude to taková designová dekorace:) Později určitě využiju makro k nějakýmu videoartu. Štve mě, že je zrovna zima a hmyzu se dá najít málo. ----------------------- Praha 19. 12. 2009
Před týdnem jsem tohle vytvořil. A teď před pár minutama jsem právě viděl Antichrista od Larse von Triera. Co to má kurva všechno znamenat? Myslel jsem, že to nezveřejním, ale vzhledem k novým okolnostem tak musím učinit. Pár hodin před tím filmem jsem měl sen, kde souložili pornoherci s rozmazaným obličejem. Probudil jsem se a chtěl jsem ten sen využít k videoartu, ale zapomněl jsem na něj a připomněl mi ho až Antichrist, kde v poslední scéně není ženám vidět do obličeje jak jdou do kopce. Dost velkou dobu jsem myslel na ženu se kterou jsem tvořil naposledy. Ta jak je podobná Charlotte Gainsbourg. Má teď na profilu na facebooku fotku s ptačím perem. Ten symbol se objevuje i v tom filmu na konci na pár vteřin. V Kotvě nad ránem byl pavouček a ona má fobii z pavouků a já vzal toho pavouka a zkoušel na ní šokovou terapii. Je možný, že to mám nahraný, ale nevím to jistě, zjistím to.
Budu malovat pohled z okna z kuchyně, ale co bude vznikat na plátně nevím. Jdu napnout plátno na rám, abych to zjistil.
Musím zaznamenávat a zveřejňovat všechno co vytvořím. Všechno má smysl, protože já jsem tím smyslem.
Možná je to další díl skládanky k tomu, abych přišel na to proč se mě ženy tak moc bojí. Jinak jsem se sešel s kamarádem se kterým se vidím párkrát do roka a o to víc jsme si to užili. Táhli jsme to přes 24 hodin. Domluvili jsme se na spolupráci, tak doufám, že to dopadne. Plánuju zrealizovat ještě pár věcí, ale ty si zatím nechám pro sebe.
To, že jsem teď dlouho nic nevytvořil neznamená že by mě došel dech, právě naopak. Na některý věci je potřeba ten správný čas. Jinak mám v hlavě pár teoríí o životě, který jsou celkem dost odvážný, ale vypadá to na pěknej horor, takže se máte na co těšit až to ze mě začne vylejzat ven!
PS když jsem to chtěl zveřejnit před tím týdnem, tak mě napadl název SC ----------------------- Praha 18. 12. 2009
Dneska jsem namaloval svůj první obraz po X letech a první plátno v životě. Ten zážitek byl úžasný. Celou dobu jsem to odkládal a bál se toho, ale úplně zbytečně. Je to paráda! Maloval jsem akrylovýma (tónovacíma) barvama Hetcolor. Chvíli mi trvalo než jsem pochopil jak s nima zacházet, protože jsem byl dřív zvyklý na temperu, ale tyhle barvy jsou mnohem lepší. Při tvorbě jsem postupoval následovně: Jako šeps (základní nátěr) jsem použil bílý latex. Ráno jsem v kuchyni objevil misku s ovocem. Začal jsem aranžovat. Najednou mě napadlo udělat kompozici do položeného X s velkým červeným jablkem uprostřed. Vzal jsem foťák a dal jej na stativ a připojil k počítači a zkontroloval kompozici ne něm a ještě ji poupravil. Vyfotil jsem to. Ve Photoshopu jsem nakreslil 2 čáry ve tvaru X, který protínaly ovoce. Tyto čáry jsem následně přenesl tužkou na plátno. Pak si jen označil tužkou středy ovoce a začal malovat. Nějaký čas jsem maloval podle fotky ale pak jsem si řekl kašlu na to a maloval jsem podle skutečnosti a začal tam dávat barvy který na fotce nejsou. To červený velký jablko uprostřed jsem nechal schválně bez stínu, aby vypadalo jako když letí nebo levituje jako střed kompozice. Když jsem si otíral štětec o misku, tak mi vytryskly kapky na plátno. Řekl jsem Scheize! Ale pak se mi to najednou zalíbilo a řekl jsem si: Takhle to ta Sofie dělá! Nakonec mi tam něco chybělo. Ten pomeranč vypadal jako kdyby do něčeho narazil a nebo jako žhavá planeta. Chyběla tam modrá. Tak jsem tam cáknul ještě jednou, aby to ten obraz rozstřelilo a dodalo tomu kinetickou energii. Stejně tak mi omylem stekla barva z štětce přes citron v pravé půlce. Čáry od tužky jsem tam nechal. Maloval jsem od desíti ráno do dvou odpoledne. Na malbě je nejlepší, že se tam objevují chyby a vzniká tam něco nečekanýho a neopakovatelnýho. Hlavně mě ale baví to přemýšlení nad tím, který je úplně jiný než při focení, líp se dá dojít k podstatě věci. Můj nový poznatek je, že nejde o co nejreálnější (hyperrealistické) vyjádření, ale nejlepší je vyjádřit věc co nejjednodušeji a vystihnout to nejdůležitější. Něco jako podstata klasického origami. Příště už budu malovat úplně bez počítače. Budu malovat krajinu, ten slíbený pohled z okna:)
< klikněte zde pro větší zobrazení v novém okně/ Winnfield on tour (23. 6. - 7. 7. 2009) "My Revolution- Martin míří do Brna (Winnfield on tour) Musíš to cítit, musí to probíhát celým Tvým tělem. Musíš tím žít, nepřemýšlet nad tím, musíš si to nechat pomaloučku implantovat do mozku. A pak pojedeš na vlně a stane se to Tvojí součástí, Tvojí přirozeností, splyneš s tím..."
pokračování zde:
http://studioprague.blogspot.com/2009/06/my-revolution-martin-miri-do-brna.html
Při prvním přehrátí videa Bible (post níže) se mi zobrazily Glitche. Beru to jako Boží znamení. Třetí glitch je Eden, nebo spíš vyhnání z Ráje. První dva ještě nevím, protože jsem Bibli ještě nezačal číst.
Okolnosti vzniku
-----------------------
Dneska jsem namaloval svůj první obraz po X letech a první plátno v životě. Ten zážitek byl úžasný. Celou dobu jsem to odkládal a bál se toho, ale úplně zbytečně. Je to paráda! Maloval jsem akrylovýma (tónovacíma) barvama Hetcolor. Chvíli mi trvalo než jsem pochopil jak s nima zacházet, protože jsem byl dřív zvyklý na temperu, ale tyhle barvy jsou mnohem lepší. Při tvorbě jsem postupoval následovně: Jako šeps (základní nátěr) jsem použil bílý latex. Ráno jsem v kuchyni objevil misku s ovocem. Začal jsem aranžovat. Najednou mě napadlo udělat kompozici do položeného X s velkým červeným jablkem uprostřed. Vzal jsem foťák a dal jej na stativ a připojil k počítači a zkontroloval kompozici ne něm a ještě ji poupravil. Vyfotil jsem to. Ve Photoshopu jsem nakreslil 2 čáry ve tvaru X, který protínaly ovoce. Tyto čáry jsem následně přenesl tužkou na plátno. Pak si jen označil tužkou středy ovoce a začal malovat. Nějaký čas jsem maloval podle fotky ale pak jsem si řekl kašlu na to a maloval jsem podle skutečnosti a začal tam dávat barvy který na fotce nejsou. To červený velký jablko uprostřed jsem nechal schválně bez stínu, aby vypadalo jako když letí nebo levituje jako střed kompozice. Když jsem si otíral štětec o misku, tak mi vytryskly kapky na plátno. Řekl jsem Scheize! Ale pak se mi to najednou zalíbilo a řekl jsem si: Takhle to ta Sofie dělá! Nakonec mi tam něco chybělo. Ten pomeranč vypadal jako kdyby do něčeho narazil a nebo jako žhavá planeta. Chyběla tam modrá. Tak jsem tam cáknul ještě jednou, aby to ten obraz rozstřelilo a dodalo tomu kinetickou energii. Stejně tak mi omylem stekla barva z štětce přes citron v pravé půlce. Čáry od tužky jsem tam nechal. Maloval jsem od desíti ráno do dvou odpoledne. Na malbě je nejlepší, že se tam objevují chyby a vzniká tam něco nečekanýho a neopakovatelnýho. Hlavně mě ale baví to přemýšlení nad tím, který je úplně jiný než při focení, líp se dá dojít k podstatě věci. Můj nový poznatek je, že nejde o co nejreálnější (hyperrealistické) vyjádření, ale nejlepší je vyjádřit věc co nejjednodušeji a vystihnout to nejdůležitější. Něco jako podstata klasického origami. Příště už budu malovat úplně bez počítače. Budu malovat krajinu, ten slíbený pohled z okna:)
